1. kapitola
1. Sen
V Kvikálkově, v domě číslo 4, bydlel černovlasý chlapec s jizvou ve tvaru blesku na čele. Na první pohled byste si mysleli, že je to obyčejný chlapec, ale on obyčejný není. Je to kouzelník, který se jmenuje Harry Potter.
Před necelým měsícem skončil školní rok, který pro Harryho byl nejhorší ze všech. Ztratil jediného blízkého člověka - svého kmotra.
Od té doby, co se vrátil do Kvikálkova, jen ležel a jedl, chodil jako tělo bez duše.
Blížila se půlnoc a Harry Potter zrovna usnul. Zdál se mu velice divný sen…
Stál v kruhu Smrtijedů, uprostřed sálu seděl na svém trůně lord Voldemort a mluvil ke svým věrným.
„Vítám vás, mí věrní! Již dnes se uskuteční můj plán. Harry Potter se přidá na moji stranu!“ řekl vítězoslavně Voldemort.
„Ale pane, jak to chcete udělat? On se k vám nikdy nepřidá,“ odvážil se jeden ze Smrtijedů promluvit.
Voldemort měl moc dobrou náladu na to, aby ho nějak potrestal a tak jen řekl: „Jak jistě víte, Potter má většinu mých schopností. Ale to není vše, on má i většinu mých vlastností, které ale zatím nedostaly příležitost se projevit. Stačí je probudit a on se k nám s radostí přidá. Tak jako James Potter je otec Nebelvírské části jeho duše, já jsem otec té Zmijozelské. Stačí mu dát tento prsten a jeho skrytá část se dostane k vládě nad jeho duší.“ Jakmile to dořekl, s fanatickým úsměvem zvedl zeleně se lesknoucí kroužek.
V síni zašumělo…
Harry se s trhnutím probral. Rychle se posadil, dlaň si přitiskl k jizvě, která ho nesnesitelně pálila a přerývavě dýchal. Po těle mu stékal studený pot. Pohlédl ven - byla ještě tma. Vzpomínal na to, co se mu zdálo „Prsten…to nesmím dovolit…já se nechci přidat na stranu Zla…Nikdy!!“ zakřičel v duchu
Chvíli ještě přemýšlel, jak se z toho dostat, ale na nic nemohl přijít. Nakonec znovu usnul, tentokrát se mu už nezdál žádný sen.
***
Když se Harry znovu vzbudil, sluneční paprsky vnikaly do pokoje. Harry se posadil a vzal si brýle, které ležely na stolečku vedle postele. Vstal, převlékl se a vydal se na snídani.
Celou snídani ho sledovaly tři udivené pohledy jeho příbuzných. Nikdy za celé prázdniny ještě nepřišel dolů, aby se najedl. Po snídani se Harry vrátil zpět do svého pokoje. Jen co vešel, uslyšel klepání. Pohlédl k místu, odkud se zvuk ozýval, a uviděl dvě sovy. Otevřel jim okno a sovy vlétly dovnitř pokoje a posadily se na postel. Harry si od nich vzal dopisy a začal číst.
První dopis byl od Rona:
Ahoj Harry
Jak se máš? Doufám, že se máš u těch mudlů aspoň přiměřeně dobře a že tě moc neotravují. Brzy se uvidíme, slibuju. Jinak přeji ti všechno nejlepší k narozeninám.
Ron
Harry otevřel dárek, který ta sova donesla spolu s dopisem a uviděl velkou černou knihu, v jejímž rohu se třepotala zlatonka. Nahoře byl velký zlatý nadpis
Nejlepší famfrpáloví hráči za poslední století
Hned ji uviděl a podíval se do rejstříku. Doslova mu vyrazilo dech to, co tam uviděl. Mezi jedním z hráčů tam byl on sám. Nalistoval si příslušnou stránku, ale po chvíli zírání knihu s nevěřícným potřesením hlavy zaklapl a otevřel dopis od Hermiony:
Drahý Harry
Jak se máš? Já jsem teď na prázdninách u Rona. Doufám, že se brzy uvidíme. Je tu ale bez tebe hrozná nuda, tedy ne, že by u Weasleyových nebylo co dělat, ale chybíš mi tu ty. Snad jsi v pořádku, nikdo nám totiž nechce říct, co se děje, že nám neodpovídáš. Máme o tebe strach, víš? Také doufám, že ty dopisy opravdu dostáváš ty a že je nikdo neodchytává, tak jako ve druhém ročníku Dobby. Prosím Harry, odepiš nám. Zatím to tam vydrž brzy nashledanou.
Hermiona
Jakmile Harry dočetl i tento dopis, tiše si povzdechl. Má pravdu, neodepsal na žádný jejich dopis. Nakonec ale otevřel balík, ve kterém byl dárek od Hermiony. Viděl knihu:
Obrana proti černé magie pro velmi pokročilé
Otevřel ji a začetl se. Bylo v ní mnoho kouzel, které neznal a většina z nich byla velmi náročná.
Najednou ho ze čtení vyrušilo další zaťukání na okno. Podíval se k oknu a tam uviděl sovu, které byla černá jako uhel. Pustil ji dovnitř a vzal si balíček, který upustila na postel. Rozbalil ho a vytáhl z něj dopis. Tušil, co v něm bude, ale stejně si ho přečetl:
Harry Pottre,
Přeji ti všechno nejlepší k narozeninám. Doufám, že tě můj dáreček potěší. Jestli-že ano, čekám tě dnes kolem půlnoci na mém hradě. Budeš vědět kde.
Lord Voldemort
neexistuje
(anca, 15. 12. 2008 19:38)